Архитекторы изучают термитники как образец пассивного климат-контроля

V ČLÁNKU NAJDETE: Populární styl pasivních staveb ovládají zástupci přírodní říše již po milióny let. Prim v tomto hledu hrají termiti – geniální stavitelé a nejdéle žijící společenský hmyz na světě. Termitiště jsou důmyslné stavby, uvnitř nichž zůstávají podmínky pro život kolonie překvapivě stabilní navzdory proměnám a kolísání teplot, kterým je vystaveno vnější prostředí savany, jež je jejich nejčastějším domovem. Termiti nejsou bílí mravenci Termiti jsou drobný společenský hmyz. Překvapivě jsou to blízcí příbuzní švábů, a nikoli mravenců, jak by se podle vzhledu mohlo zdát. „Termiti a mravenci sdílejí v mnoha aspektech sociální orientaci, ale co se týká skutečné příbuznosti, termiti jsou zvláštní skupinou švábů, která požírá dřevo“, komentuje Jan Šobotník z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Termiti žijí v početných koloniích, jejichž členové mají přesně rozdělené kasty a ty zase úkoly. Dělníci shánějí potravu, pečují o mladé a stavějí i opravují hnízdo. Vojáci kolonii brání a král s královnou zajišťují její rozmnožování. Některé kolonie mohou mít až miliony obyvatel. Termitiště – nejen hromada hlíny Pro termity není důležité jen bezpečí před predátory. Jejich měkká těla rychle ztrácejí vodu, takže kolonie potřebuje stabilní vlhkost, teplotu i dostatek kyslíku. Jejich hnízdo proto není jen hromada hlíny. Jak vysvětluje pro Český rozhlas autor Jan Žďárek, termitiště je složitá síť chodeb a dutin, která může sahat hluboko pod zem a zároveň vystupovat několik metrů nad povrch. Právě jeho velikost, tvar, pórovitost a uspořádání vnitřních prostor mají zásadní vliv na teplotu a proudění vzduchu. Uvnitř termitiště žije kolonie, která potřebuje mnohem stabilnější prostředí, než jaké panuje venku. To je zvlášť důležité zejména pro druhy, které se věnují pěstování hub jako zdroje potravy. Houby totiž potřebují vhodnou teplotu a vlhkost, stejně jako samotní termiti. Z termitiště se tak postupně stalo něco mnohem dokonalejšího než pouhý úkryt – stavba, která pomáhá celé kolonii regulovat vlastní mikroklima. Ventilaci pohání samo slunce Výzkum termitišť ukazuje, že teplota uvnitř hnízda může během dne kolísat jen o několik stupňů, zatímco venkovní prostředí se mění podstatně více. Přehledová studie publikovaná v roce 2025 v prestižním vědeckém časopise Journal of the Royal Society Interface uvádí u sledovaných termitišť vnitřní denní změny přibližně 0 až 4 °C, zatímco okolní teplota může kolísat až o 20 °C. Jedním z nejzajímavějších mechanismů je využití každodenního ohřívání a ochlazování stavby. Různé části termitiště se totiž během dne neohřívají stejně rychle. Tématem se zabývala studie s názvem Solárně poháněné větrání afrických termitišť, vydaná roku 2017. Autoři zjistili, že tenké vnější stěny a kanálky reagují na sluneční záření rychleji než hlubší a mohutnější části stavby. Tím vznikají teplotní rozdíly, které rozhýbávají vzduch uvnitř a vytvářejí cyklické proudění: přes den se vzduch pohybuje jedním směrem, v noci se proudění obrací. Výsledkem je větrání hnízda a odvádění oxidu uhličitého. Přes den chladí, v noci teplo udrží V horké savaně funguje termitiště jako tepelný štít. Masivní konstrukce se neohřeje ani nevychladne tak rychle jako okolní vzduch. Když venkovní teplota během dne prudce stoupá, vnitřní prostory zůstávají déle chráněné před horkem. Po západu slunce naopak stavba pomaleji ztrácí teplo. Studie několika druhů ze savan ukázala, že termiti využívají i zastínění nebo specifický tvar stavby jako pasivní prostředek regulace teploty. Podle toho volí také umístění nadzemní části termitiště. Řešení se liší místo od místa Je dobré se vyhnout příliš zjednodušujícímu tvrzení, že každý termití kopec funguje stejně. Různé druhy termitů stavějí odlišné typy hnízd a žijí v rozdílných klimatických podmínkách. Vědci proto dnes termitiště chápou spíše jako komplexní řešení – systém skutečné pasivní regulace prostředí. Konstrukce, sluneční záření, venkovní teplota, vítr, vlhkost i teplo produkované kolonií se navzájem ovlivňují. Výše zmíněný výzkum z roku 2025 navíc ukazuje, že přesný způsob fungování termitích staveb ještě není zcela objasněn. Inspirace pro lidské budovy Termitiště už dávno nezajímají jen zoology. Jejich schopnost využívat přírodní fyzikální procesy bez klimatizace a elektrických ventilátorů inspirovala také architekty a inženýry. Výzkum se proto zaměřuje na vnitřní strukturu a proudění vzduchu i pomocí rentgenové tomografie. Cílem je zjistit možnosti aplikace podobných principů na energeticky úsporné budovy. Taková stavba by využívala přirozené proudění vzduchu, tepelnou setrvačnost materiálů a rozdíly teplot místo energeticky náročného chlazení. Viděli jste někdy naživo termitiště? Vynálezci z přírody Jako u řady přírodních „vychytávek“, které lidstvo dovedlo k převratným objevům a vynálezům, se učíme i od termitů. Ti totiž ukazují pozoruhodnou věc: klimatizace nemusí být zařízení, které do budovy instalujeme dodatečně a které funguje, jen když ho zapneme. Regulační systém může být součástí samotné stavby. Termiti tuto technologii mají zvládnutou na jedničku – funguje bez elektřiny a už miliony let.