Прага вошла в топ-10 самых дешевых столиц ЕС по стоимости интернета, уступив лидерство Бухаресту

Tato hlavní města mají nejlevnější internet. Praha zabodovala - Praha mezi hlavními městy EU s nejnižší cenou za připojení k internetu. - V žebříčku je i hlavní město jedné z největších ekonomik EU. - Nejlevnější internet mají na Balkáně. Kam v Evropě pro nejlevnější připojení k internetu? Jednou z destinací je i Praha. Podívejte se na žebříček deseti hlavních měst zemí Evropské unie, kde mají lidé v průměru nejlevnější připojení k internetu. Žebříček vychází z dat Numbeo, které dlouhodobě sleduje různé náklady na život po celé Evropě. 10. Řím Řím | Průměrná cena za připojení k internetu: 27,13 eur (658 Kč) měsíčně Možná překvapivě se do desítky dostalo hlavní město Itálie coby metropole jedné z největších ekonomik Evropské unie. Relativně nižším cenám ve srovnání se západními zeměmi nahrává poměrně silná konkurence na italském trhu. Vedle největších poskytovatelů TIM, Fastweb+Vodafone a Wind Tre zde působí hned několik dalších poskytovatelů. Žádný operátor přitom nemá více než třetinový podíl na trhu pevného širokopásmového připojení. Itálie zároveň v posledních letech rychle přechází od starších metalických sítí k optice. Meziročně jejich počet loni vzrostl o 20 procent. Rozvoj podporují také veřejné investice včetně programu Italia a 1 Giga, jejichž cílem je dostat vysokorychlostní připojení i do hůře obsluhovaných oblastí. Slabším místem totiž nadále zůstává venkov, kde je dostupnost moderních sítí horší než ve městech. 9. Budapešť Budapešť | Průměrná cena za připojení k internetu: 21,56 eur (523 Kč) měsíčně Dalším hlavním městem v pořadí je Budapešť. Ceny telekomunikačních služeb v Maďarsku se v posledních letech staly i politickým tématem. Po období vysoké inflace operátoři upravovali tarify podle růstu cen. V roce 2025 ale dva hlavní hráči, Magyar Telekom a One Hungary, pod tlakem vlády od plánovaného inflačního zvýšení cen ustoupili. One zároveň oznámil zlevnění některých dalších služeb. Podle údajů Evropské komise je země v pokrytí vysokokapacitními sítěmi nad průměrem EU, přičemž významnou část trhu stále tvoří kabelové sítě doplňované rychle se rozšiřující optikou. Investice pokračují také mimo Budapešť. Stát v rámci programu Gigabit Hungary počítá s podporou výstavby sítí v oblastech, kde se operátorům čistě komerční investice nevyplatí. Cílem je do roku 2030 zajistit gigabitové připojení všem domácnostem a podnikům, takže rozdíl mezi velmi dobře pokrytou Budapeští a hůře dostupnými částmi země by se měl postupně zmenšovat. 8. Helsinky Helsinky | Průměrná cena za připojení k internetu: 21,39 eur (519 Kč) měsíčně Relativně nižší cena za připojení k internetu může u Helsinek překvapit vzhledem k obecně vysoké cenové hladině ve Finsku. Země má vyspělý telekomunikační trh a několik velkých operátorů, především Elisa, DNA a Telia. Finsko navíc dlouhodobě patří mezi evropské lídry v používání digitálních služeb. Podle Evropské komise má velmi vysokou úroveň digitálních dovedností i digitalizace firem a veřejných služeb. Finsko má sice nadprůměrné pokrytí optikou a velmi rychle ho rozšiřuje, ale velké rozdíly přetrvávají mezi městy a řídce osídleným venkovem. Tamní regulátor Traficom například uvádí, že v některých venkovských oblastech nemá rychlé pevné připojení přibližně polovina domácností. Problémem je především řídké osídlení rozsáhlých částí země, kvůli kterému je budování optických sítí mimo města nákladnější. 7. Praha Pohled na Pražský hrad z budovy Národního divadla | Průměrná cena za připojení k internetu: 19,67 eur (477 Kč) měsíčně Do žebříčku hlavních měst s nejnižší cenou připojení k internetu se dostala také Praha. Nízká cena ovšem nemusí automaticky znamenat technologicky nejmodernější připojení. Český trh je specifický poměrně pestrou kombinací technologií a vedle velkých operátorů na něm působí množství menších lokálních poskytovatelů. Právě konkurence různých typů sítí umožňuje zejména ve větších městech vybírat z relativně široké nabídky cen i rychlostí. V samotné infrastruktuře má ale Česko stále co dohánět. Podle údajů Evropské komise pokrytí domácností optickými sítěmi roste, ale stále zůstává jednou ze slabších stránek české digitální infrastruktury. Česko je také specifické dlouhodobě silným zastoupením jiných technologií, včetně kabelových a bezdrátových sítí, což částečně snižovalo tlak na rychlý přechod k optice. V posledních letech se nicméně sítě nové generace dál rozšiřují. Český telekomunikační úřad rozvoj optiky uvádí mezi hlavními trendy tuzemského telekomunikačního trhu. 6. Riga Národní knihovna Lotyšska v Rize. | Průměrná cena za připojení k internetu: 17,54 eur (425 Kč) měsíčně Dalším hlavním městem v pořadí je Riga. Lotyšsko má dlouhou tradici rychlého a cenově dostupného internetu, přičemž ve městech je nabídka výrazně lepší než ve zbytku země. Aktuální údaje lotyšského regulátora SPRK tento rozdíl dobře ukazují. V roce 2025 bylo pevné širokopásmové připojení dostupné pro skoro 97 procent domácností v Rize, zatímco za celé Lotyšsko šlo o 80 procent. Právě rozdíl mezi Rigou a venkovem je jednou z hlavních slabin lotyšské infrastruktury. Zatímco ve velkých městech dosahovala v roce 2025 dostupnost pevného připojení 95 procent, na venkově to bylo pouze 43 procent. Také Evropská komise upozorňuje, že celostátní pokrytí optickými sítěmi zůstává pod průměrem EU a v roce 2025 země nezavedla nová opatření, která by jejich výstavbu výrazněji podpořila. 5. Vilnius Vilnius | Průměrná cena za připojení k internetu: 17,51 eur (425 Kč) měsíčně Skoro stejně zaplatí za připojení k internetu obyvatelé ve Vilniusu. Litva má dobře rozvinutý telekomunikační trh a zejména ve Vilniusu si zákazníci mohou vybírat mezi několika poskytovateli pevného internetu. Vedle největší Telie zde působí například Cgates, INIT, Fastlink nebo Penki. Silnou stránkou Litvy je také moderní infrastruktura. Evropská komise popisuje litevskou pevnou síť jako téměř kompletně založenou na optice a robustní konektivitu řadí mezi silné stránky země. Podobně jako v Lotyšsku však existuje výrazný rozdíl mezi městy a venkovem. Pokrytí vysokokapacitními sítěmi v řídce osídlených oblastech zůstává výrazně pod průměrem EU a Komise upozorňuje zejména na nedostatek veřejného financování posledních úseků optických přípojek. 4. Bratislava Bratislava. | Průměrná cena za připojení k internetu: 16,67 eur (404 Kč) měsíčně Slovenské hlavní město obsadilo v pořadí metropolí čtvrtou pozici. Ve městě působí několik velkých poskytovatelů včetně Slovak Telekomu, Orange, UPC či O2 a nabídku doplňují menší operátoři. Právě v hustě osídlené Bratislavě se navíc překrývá infrastruktura různých poskytovatelů a technologií, takže zákazníci mohou na řadě adres vybírat mezi optickým, kabelovým i bezdrátovým připojením. Podobně jako v dalších zemích v tomto srovnání je ale potřeba odlišit situaci v hlavním městě od zbytku země. Podle Evropské komise Slovensko sice dosáhlo výrazného pokroku ve výstavbě pevné i mobilní infrastruktury, ale zároveň se stále potýká s nízkým pokrytím venkovských oblastí. Operátoři proto pokračují v investicích do vysokokapacitních sítí, především optiky FTTP. Rozšiřování má usnadnit i nový stavební zákon platný od dubna 2025, který má zjednodušit povolování digitální infrastruktury. 3. Varšava Varšava, Polsko. 4. června 2024. | Průměrná cena za připojení k internetu: 15,59 eur (378 Kč) měsíčně Nízké ceny ve Varšavě doprovází poměrně konkurenční trh, na kterém vedle velkých celostátních poskytovatelů Orange, Play, T-Mobile či Netia působí také řada menších operátorů. O síle konkurence svědčí i rozhodnutí polského regulátora UKE z ledna 2026, podle kterého už na velkoobchodním trhu pevného přístupu existuje efektivní hospodářská soutěž, takže část dosavadní regulace by do budoucna mohla být odstraněna. Polsko má zároveň poměrně dobře rozvinutou pevnou infrastrukturu a v posledních letech dál rychle rozšiřuje optické sítě. Podle dat za rok 2024 dosahovalo pokrytí vysokokapacitními sítěmi 84 procent domácností. Rozvoj pokračoval i během roku 2025. UKE uvádí další růst dostupnosti optických přípojek a investic do telekomunikační infrastruktury. Na polském trhu už jsou v nabídce i vícegigabitové tarify. UKE například schválil velkoobchodní variantu dvou gigabitů za sekundu právě v reakci na rostoucí poptávku po rychlejším připojení. 2. Sofie Katedrála Alexandra Něvského v Sofii v Bulharsku. | Průměrná cena za připojení k internetu: 13,23 eur (321 Kč) měsíčně Druhým hlavním městem v pořadí je Sofie. Evropská komise každopádně označuje bulharský trh pevného internetu za fragmentovaný, s mnoha menšími regionálními operátory vedle několika celostátních hráčů. Výsledkem je poměrně silná konkurence založená nejen na ceně, ale také na vlastní infrastruktuře jednotlivých poskytovatelů. Bulharsko přitom nevyniká pouze cenou. Podle Evropské komise patří pokrytí optikou mezi nejsilnější stránky bulharské digitalizace. Další peníze nyní míří především tam, kde je komerční výstavba méně atraktivní. Země například investuje do projektu, který má zasáhnout 140 menších obcí a více než 320 sídel a zpřístupnit velmi rychlý internet pro více než půl milionu lidí. 1. Bukurešť Bukurešť. | Průměrná cena za připojení k internetu: 8,72 eur (211 Kč) měsíčně Jednoznačně nejlevnější připojení k internetu mají lidé v průměru v rumunské Bukurešti. Cena je třetinová oproti Římu na desátém místě tohoto žebříčku. Za levným a zároveň rychlým rumunským internetem stojí i neobvyklý historický vývoj. V devadesátých letech začaly ve městech vznikat malé sousedské sítě, často propojující jednotlivé bytové domy. Z nich se postupně stávali lokální poskytovatelé a silná konkurence tlačila ceny dolů. Sítě byly navíc budovány relativně pozdě, takže bylo možné rychleji přecházet na modernější technologie a optiku, aniž by poskytovatelé byli tolik svázáni starší telefonní infrastrukturou. Dnes už je rumunský trh výrazně koncentrovanější, ale technologický náskok mu zůstal. Mimořádně silnou pozici má v zemi společnost Digi, na kterou připadá přibližně 74 procent všech pevných přípojek, následují Orange s 15 procenty a Vodafone s 10 procenty. Podle nejnovějších dat regulátora ANCOM mělo Rumunsko na konci roku 2025 přes sedm milionů pevných internetových přípojek, z nichž už čtyři z deseti umožňovaly gigabitové rychlosti.