Первая женщина-лауреат Нобелевской премии по физиологии и медицине родилась в Праге

Gerty Theresa Radnitzová se narodila 15. srpna 1896 v Praze do německy mluvící židovské rodiny. Nejprve se vzdělávala doma, od roku 1906 navštěvovala dívčí lyceum. Protože ale chtěla pokračovat na univerzitě a studovat medicínu, musela si doplnit vzdělání, mimo jiné latinu. V roce 1914 složila potřebnou zkoušku na reálném gymnáziu v Děčíně a následně nastoupila na lékařskou fakultu Německé univerzity v Praze. Právě během studia poznala Carla Coriho, svého budoucího manžela a pozdějšího vědeckého partnera. Gerty získala doktorát z medicíny v roce 1920 a ještě téhož roku se s Carlem vzali. Z Prahy následně odešli do Vídně a v roce 1922 zamířili do Spojených států, kde měli lepší podmínky pro vědeckou práci. Ve Spojených státech se oba začali intenzivně zabývat tím, jak lidské tělo zpracovává cukry a získává z nich energii. Popsali proces, při kterém se látky vznikající ve svalech během jejich práce přesouvají do jater a následně se znovu využívají jako zdroj energie. Tento mechanismus dnes nese jejich jméno jako Coriho cyklus. Jejich výzkum zásadně přispěl k pochopení metabolismu sacharidů. Za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu dostali Gerty a Carl Coriovi v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. O cenu se podělili s argentinským fyziologem Bernardem Houssayem. Stala se první ženou, která Nobelovu cenu v této kategorii získala. Pražská rodačka, na kterou se zapomnělo Přestože se narodila v Praze a právě tady začala její cesta k vědecké kariéře, v českém prostředí se z ní nikdy nestala tak známá osobnost jako z jiných českých nobelistů. Historik Michal Stehlík její osud spojuje i s tím, koho česká společnost přijímá do své historické paměti. „Je to příběh rodáků z naší země, které jsme nepřijali do české paměti. I když získali v roce 1947 Nobelovu cenu, nebereme je jako ‚české‘ nositele,“ vysvětluje Stehlík. „Hovořili německy, odešli do Vídně a USA a pro českou společnost to tak není ‚naše‘ cena, na rozdíl od Heyrovského nebo Seiferta. Je to ale velká škoda, protože se na tom ukazuje, jak stále zůstáváme v národním klíči,“ dodává. Stehlík upozorňuje také na další rozměr jejich příběhu. Úspěch Coriových podle něj ukazuje, že už před první světovou válkou byly na našem území kvalitní školy. Gerty Coriovou označuje za „osobnost světového vědeckého formátu“. Gerty Coriová zemřela 26. října 1957 v americkém St. Louis ve věku 61 let. Na její památku je v Petrské ulici 29 umístěna pamětní deska.