Нейрохирург о технологиях виртуальной реальности и симптомах, требующих немедленной операции

Josef Papík původně vůbec neplánoval, že se stane lékařem. Na medicínu ho přivedl zájem o biologii a chemii. „Já jsem původně lékařem ani být nechtěl. Na medicínu jsem šel, protože mě bavila biologie, chemie a šel jsem to vyzkoušet,“ vzpomíná. Teprve během studia zjistil, že existují lékařské obory, které ho opravdu zajímají, a začal uvažovat o chirurgii. Na chirurgii ho přitahovala především možnost vidět výsledek své práce. „Ty chirurgický obory jsou s výhodou v tom, že vlastně ze dne na den můžeme vidět nějaký výsledek, když pomůžeme pacientovi operací,“ vysvětluje. Neurochirurgii si nakonec vybral také proto, že ho už během studia fascinovala neuroanatomie. „Přijde mi strašně fascinující a složitá a tím pádem zajímavá,“ říká. A jak sám dodává, neurochirurgie je navíc mimořádně široký obor. Lékaři se setkávají s pacienty po úrazech, s nádory, cévními onemocněními, ale také s problémy páteře nebo periferních nervů. „Každý pacient je specifický, takže to spektrum pacientů je různorodé a v podstatě každý můj pracovní den je jiný. Nestane se, že by se měly dva stejné dny,“ popisuje Papík. Kdy už bolest zad není jen obyčejná bolest? Právě bolesti zad patří mezi problémy, se kterými se setkává velké množství lidí. Kdy ale přestává být bolest běžným problémem a měl by člověk vyhledat lékaře? „Jasná hranice není. Lékaře by měl člověk vyhledat, pokud ta bolest neustupuje, trvá delší dobu a ta intenzita se nemírní,“ říká neurochirurg. Zpozornět bychom podle něj měli především ve chvíli, kdy bolest nevystupuje pouze v zádech, ale začne se šířit například do nohy nebo ruky. „To je závažnější stav a tam bych s tou návštěvou lékaře nečekal a vyhledal ho hned.“ Příčinou může být například útlak míšního kořene, který vystupuje z páteřního kanálu. Bolest může být trvalá, nereagovat na běžné léky a upozorňovat na strukturální problém, například vyhřezlou ploténku nebo zúžení páteřního kanálu. Ne každého pacienta ale automaticky čeká operace. Léčba může začít rehabilitací, cvičením nebo léky proti bolesti. V některých případech lékaři využívají také obstřik pod CT kontrolou. „Pokud tohle všechno selže, tak je na řadě operace,“ vysvětluje Papík. Samotná operace se podle něj liší podle konkrétního onemocnění. Může jít například o odstranění výhřezu ploténky nebo uvolnění páteřního kanálu. A liší se také přístup k jednotlivým částem páteře. „Krční páteř se operuje zepředu, řezem tady na krku. A oblast dolní páteře většinou se operuje zezadu,“ popisuje. U některých složitějších výkonů je ale možné dostat se k páteři také přes břišní nebo hrudní dutinu. Mozek jako hologram. Pomáhají neurochirurgům speciální brýle Když se řekne neurochirurgie, většina lidí si pravděpodobně představí především operaci mozku. I této oblasti jsme se proto v rozhovoru věnovali. Zajímalo mě například, jak se odhalují nádory mozku a jak pacient vůbec pozná, že se v jeho hlavě něco děje. „Většinou to pozná pacientovo okolí. U těch nádorů bývá pacient zmatený, má poruchy paměti a často partner pacienta řekne, že to není on, že se změnil,“ popisuje neurochirurg. Podle místa, kde nádor roste, se mohou objevit také problémy s hybností, řečí, nevolnost nebo bolesti hlavy způsobené tlakem uvnitř lebky. Přímo na oddělení jsme přitom narazili na technologii, která působí jako ze sci-fi filmu. Na stole ležely speciální brýle pro rozšířenou realitu, které jsem si mohl také vyzkoušet. V jejich zobrazení se před námi objevil mozek s cévami a dalšími strukturami. „Jsou to brýle pro rozšířenou realitu a v podstatě operatér skrz ně vidí, jako kdyby pacientovi do hlavy,“ vysvětluje Josef Papík. Lékaři si pomocí nich mohou vytvořit hologram pacienta a jednotlivé struktury zobrazit přímo v prostoru. Technologie jim může pomáhat při přípravě operace, polohování pacienta nebo při orientaci ve složité neurochirurgické anatomii. Zajímavé je, odkud se vlastně obraz do brýlí dostane. Základem jsou data z vyšetření pacienta. U cévních mozkových příhod se například používá CT, zatímco u nádorů je podle Papíka standardem magnetická rezonance. „U ostatních patologií, například u mozkového tumoru, je zlatým standardem magnetická rezonance,“ říká. Definitivní odpověď na otázku, o jaký typ nádoru jde, ale podle něj poskytne až histologické vyšetření odebraného vzorku. Další podcasty Deníku Z jižních Čech najdete ZDE>>> Speciální brýle přitom nenahrazují klasickou neuronavigaci. Jsou jejím doplňkem. „Tyhle brýle nám umožňují to vidět v prostoru, v 3D zobrazení a jak jsem říkal, je to jako doplněk standardních operačních postupů,“ vysvětluje Papík. V rozhovoru jsme se dostali také k cévním mozkovým příhodám. Varovným signálem může být například porucha hybnosti ruky nebo nohy, často pouze na jedné straně těla, porucha řeči, ale také další neurologické potíže. U problémů s páteří se zase může objevit bolest, brnění, mravenčení nebo motorický výpadek. A právě brnění je podle Papíka způsobeno útlakem nervu. Když si například přeležíme ruku, dochází ke krátkodobému narušení jeho prokrvení. U problémů s páteří může být mechanismus podobný – nervový kořen utlačuje například ploténka, kostní výrůstek nebo zúžený prostor. Do podcastu Deníku Z JIŽNÍCH ČECH se můžete zaposlouchat také zde: Neurochirurg zároveň upozorňuje na jeden velmi závažný stav, takzvaný syndrom kaudy. Jeho příznakem může být porucha citlivosti v oblasti genitálu a problémy s močením nebo stolicí. „To je velmi závažný stav, takže v tomhle případě bych určitě kontaktoval čím dřív lékaře, protože to by se mělo, se říká, že by se to mělo do 24 hodin odoperovat,“ zdůrazňuje. Josef Papík pracuje na neurochirurgii zatím rok. Přesto už ví, co ho na tomto oboru drží. Především jeho složitost, rozmanitost a možnost stále se učit. „Každý den se učíme něco novýho. A to platí i o lékařích, který jsou tady dvacet, třicet let,“ říká. A největší odměnou? Spokojený pacient. „Některým pacientům dokážeme ulevit v podstatě ze dne na den. Mají před operací takové bolesti, že nemůžou ani spát, nemůžou to vydržet. A pak jsou spokojení,“ popisuje. Právě setkání s takovým pacientem den po operaci mu podle jeho slov připomíná, že jeho práce má smysl. Poslechněte si celý rozhovor s Josefem Papíkem v podcastu Deníku z jižních Čech.