Коалиция правительства обсудит миллиардные споры вокруг санации горящей Германской дамбы

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co se děje okolo heřmanické haldy a jak probíhá sanace Vládní koalice bude jednat o statisících tun materiálu, o něž se vedou ostré spory. Heřmanická halda není jen hořící kopec hlušiny po těžbě černého uhlí na okraji Ostravy. Je to jeden z nejzamotanějších sanačních problémů v Česku, ve kterém se potkávají stát, soukromí vlastníci, bývalí majitelé dolů a koksoven, stavební firmy, soudní znalci, úřady a miliardové účty. Stát se haldu pokouší sanovat už více než dvacet let, jenže přesto dál prohořívá a kolem jejího řešení se vedou nové spory o miliardy. Tak složité, že je v pondělí bude řešit koaliční rada vlády. Portál iDNES.cz proto přináší klíčové otázky k problému zvanému halda Heřmanice. Jak halda vznikla? Současný více než stohektarový komplex, takzvaný důlní odval, začal vznikat už v 19. století. Největší množství materiálu na místo navezli ve 40. až 60. letech minulého století při rozvoji Dolu Heřmanice. Na haldě končilo i uhlí. „Dříve se upravovalo těžené uhlí velmi nedokonale a poměrně velké množství uhelné substance bylo ukládáno spolu s průvodními horninami na haldy,“ popisuje situaci tehdejší zpráva ministerstva průmyslu. Na obrovské ploše jsou v současnosti stovky tisíc tun materiálů včetně odpadu z koksoven a rozsáhlé bývalé odkalovací nádrže. Problémem je uhlí, které v hlušině zůstalo. Od roku 1998, kdy vznikl povrchový požár, halda zevnitř prohořívá a hrozí, že se oheň dostane až k chemikáliím a odkalovacím nádržím. Komu patří? Ačkoliv sanaci řeší stát přes státní podnik Diamo, halda není jeden pozemek a jeden vlastník a nepatří tak celá státu. Velkou část pozemků v minulosti vlastnila společnost CRESCO&FINANCE, která je získala od společnosti Asental Land ze skupiny Zdeňka Bakaly za 46 milionů korun. Následně je v roce 2025 koupily OKK Koksovny za zhruba 60 milionů. K tomu za dalších 307 milionů získaly od CRESCO&FINANCE i technologii na přepracování zbytků uhlí, jež jsou na pozemcích. Jde o více než polovinu pozemků, které se Diamo pokusilo od koksoven koupit – nabídlo téměř 260 milionů korun, ale k dohodě nedošlo. A tím se sanace zabrzdila. „Nabídka byla férová a výrazně nad pořizovací cenou. V nabízené ceně byla zohledněna i případná rizika a související náklady. Pokud by měla být nabídnuta částka vyšší, než jakou umožňují pravidla hospodaření státního podniku, muselo by o tom rozhodnout ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s vládou,“ stojí v prohlášení státního podniku Diamo z loňského září po krachu jednání o odkupu. Státní podnik v poslední době mluví o možnosti vyvlastnění, pokud nedojde k dohodě. Co na haldě dělala Ridera? Ostravská firma Ridera Bohemia se do příběhu dostala jako dodavatel materiálu pro sanační práce. Od roku 2014 do roku 2022 se podílela na budování stěny, která měla oddělit hořící část haldy od okolí a především skládky chemických odpadů společnosti OKK Koksovny. Obří rokli dlouhou přes 400 metrů měla zavézt recyklovanou směsí, která vzniká například z bouraných staveb. V roce 2023 ale vzniklo podezření, že na místě končily tuny různého dalšího odpadu. Vyšetřovat to začala i Česká inspekce životního prostředí a podezřelou se stala Ridera Bohemia. Ta od počátku odmítala, že by se dopustila jakéhokoli porušení. „Naše práce byla pravidelně kontrolována zadavatelem i státními institucemi včetně České inspekce životního prostředí po celou dobu realizace stěny, tedy více než osm let. Bez jakýchkoliv výtek ke kvalitě dodaného materiálu. Následně jsme byli v rámci kontroly a správního řízení několik let podrobování zevrubnému šetření České inspekce životního prostředí a také ministerstvo životního prostředí ve své odborné sekci věc z různých důvodů opakovaně zkoumalo. Odborný tým ministerstva nakonec po všech analýzách rozhodl o zastavení řízení proti naší společnosti,“ uvedl člen představenstva Ridera Bohemia Roman Rohel. Firma zároveň argumentuje, že na haldu dodala účinné sanační opatření, nelze hovořit o žádném odpadu. Naopak tvrdí, že znevěrohodnění vytvořené oddělovací vzdušné stěny má jediný cíl – sloužit zájmům soukromých vlastníků pozemků pod haldou jako beranidlo v jejich sporech se státem, kdy si nárokují 1,4 miliardy korun. Proč případ řešilo ministerstvo životního prostředí? Ministerstvo životního prostředí si vyžádalo spis k analýze na opakovanou žádost společnosti Ridera Bohemia. Způsob, jakým Česká inspekce životního prostředí vedla řízení, byl podle firmy nezákonný, inspekce nedodržovala zákonné lhůty a vydávala podle firmy chybná dílčí rozhodnutí. Ministerstvo následně potvrdilo, že postup inspekce vykazoval zásadní nedostatky, a rozhodlo o převzetí správního řízení. Svou roli v tom měla sehrát i složitost případu. Ministerstvo životního prostředí následně případ uzavřelo s tím, že proti firmě neexistují důkazy potvrzující původní podezření. „Jde o výjimečný zákonný postup sloužící k řešení mimořádně složitých věcí, případů s velkým počtem účastníků nebo situací, které mohou zásadně ovlivnit právní poměry širší skupiny osob,“ říká profesor správního práva Martin Kopecký ze Západočeské univerzity v Plzni. Co s hořící haldou dál? V minulosti se uvažovalo o vybudování takzvaného sarkofágu, který by hořící část překryl, utěsnil a izoloval, aby k ní neměl přístup kyslík a tím dále nedocházelo k hoření. Cena: minimálně dvě miliardy. Délka stavby: deset let. Proti řešení se ale postavili někteří odborníci, kteří mimo jiné zpochybňovali především dlouhodobou účinnost sarkofágu a zmiňovali možná rizika pro podzemní vody. Nakonec se stát, státní podnik i krajští a městští politici dohodli, že sarkofág nebude a místo něj bude pokračovat sanace prostřednictvím dalších oddělovacích stěn. A v tu chvíli přichází komplikace – část plánovaných stěn má stát na pozemcích OKK Koksovny. Jak dlouho bude halda hořet? Takový odhad je složitý, neboť nejde o klasický požár, hoření závisí na množství uhlí a přístupu kyslíku či geometrii haldy. Nejde o to, zastavit hoření hned, ale zabránit, aby prohořelo až ke skládce chemického odpadu. To prohlásil i premiér Andrej Babiš. „Myslím, že pan ředitel Diama má dobré řešení, které ušetří peníze daňovým poplatníkům, protože nápad se sarkofágem, který měl stát dvě tři miliardy, je samozřejmě nesmyslný,“ řekl po setkání s vedením Diama.