История дома Лукеша: от модного магазина 1926 года до клуба молодежи и ТУЗЕКа

V roce 1926 rozhodl Alois Lukeš, majitel oděvního závodu na náměstí, svůj dům přestavět v moderní obchodní dům. Obchod zde založil Ignác Lukeš v roce 1862. Později převzal obchod jeho synovec Jan Lukeš, který obchod rozšířil a v roce 1917 předal firmu Aloisi Lukešovi. Dům má domovní čísla v Plachého uličce č. 1. Alois Lukeš v předstihu oznámil v místním listu Jihočech 29. dubna 1926: „Dělníci! Gážisté! Studenti! Rolníci! Jelikož okruh zákazníků Oděvního domu Lukeš na náměstí Svobody stále vzrůstá a jeho obchodní místnosti již nevyhovují, rozhodl jsem se za příčinou přestavby prodávati pánské, chlapecké a dětské obleky se slevou až 30 %. Využijte ve vlastním zájmu této výhodné příležitosti.“ Největší na jihu Následně byl původní gotický a renesanční dům zcela přestavěn. Dům byl zvýšen o třetí patro, přičemž druhé patro byl „vysazeno“ do náměstí. Nebyl to ještě vyhraněný styl funkcionalismu, ale zejména v interiéru to byl moderní styl art deco z let 1926 až 1928. Železobetonové průčelí mělo velká třídílná okna. Firma Lukeš po přestavbě uváděla, že je největším obchodním domem na jihu Čech. Má nejnižší ceny a 12 výkladních skříní - do náměstí a do Plachého uličky. Heslem firmy bylo: „Malý zisk, ale velký obrat.“ To by šlo upřesnit také tak, že když je generován malý zisk, malá marže, přinese to velký obrat a velký zisk, než prvotně velký zisk, ale malý obrat. Lukeše nahradila Rovnost Nahoře domu byl osazen velký poutač LUKEŠ. V roce 1952 byl obchod předán družstvu Rovnost. Poutač LUKEŠ byl nahrazen poutačem ROVNOST. Mistr klempíř Oldřich Svoboda připomínal, že jeho otec Vojtěch Svoboda, také mistr klempíř, zinková písmena LUKEŠ instaloval a on je odstraňoval a instaloval písmena ROVNOST. A asi za dva roky odstraňoval i ROVNOST... V roce 1985 rozhodli památkáři z pražského ústavu SÚRPMO průčelí Lukešova domu zbourat s tím, že na náměstí nepatří a že vytvoří severní stranu náměstí jednotnou stejně vysokou jako v renesanci. Na spořitelnu si ale netroufli, ač je to stejný případ jako Lukešův dům. V domě zůstaly dámské oděvy a oděvy nadměrné velikosti. Později se zde zřídil Klub odívání mladých a mezitím na čas první obchod TUZEX ve městě. Prodávalo se za bony. Našinec to kritizoval, poněvadž bony neměl, čímž politici Tuzex několikrát stěhovali na méně nápadná místa, až skončil za Družbou. Autor: Jan Schinko