Архитектор Алош Свобода спас уникальные подземные памятники Брно от бетонирования

Po absolvování stavební fakulty začal Aleš Svoboda pracovat jako projektant ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst. Tak poprvé poznal, co se skrývá v brněnském podzemí. „Podzemí je můj osud. Nikdo jiný tady ani nebyl, takže mi zůstalo. Za těch čtyřicet let jsem jediný, kdo o něm tolik ví, a když jste jediný, musíte to dělat pořád,“ přibližuje v podcastu Brněnského deníku s názvem Kecy ze Štatlu svou neutuchající vášeň. Záchrana míst, která by jinak zalili betonem V devadesátých letech platilo město průzkumy podzemí hlavně kvůli bezpečnosti. Vše se řešilo zalitím betonem. Jenže s tím se Svoboda nesmířil. Díky jeho úsilí přežila místa, která dnes lidé obdivují. „Když se razily rozvodné sítě, byli jsme předvoj. Naším úkolem bylo zajistit, aby se nic nepropadlo, vše se zalívalo betonem. Ale objevoval jsem úžasné věci, takže jsem proti tomu začal protestovat, spojil jsem se s archeology a památkáři. Pár věcí se podařilo zachránit,“ popisuje skromně. Jako první se veřejnosti v roce 2010 otevřel Mincmistrovský sklep pod Dominikánským náměstím a o rok později Labyrint pod Zelným trhem. V roce 2012 pak Kostnice u svatého Jakuba, která je místem posledního odpočinku pro víc než padesát tisíc lidí. „V Jakubské ulici býval až do roku 1784 hřbitov. Když se rušil, kosti našich předků se ukládaly do kostnice. Takže v místě, kde jsou oblíbené hospody a lidi sedí na zemi, osmdesát centimetrů pod nimi jsou až do hloubky tří metrů naši předkové. Dávají si pivo na hřbitově,“ líčí Svoboda. Jak podotýká, hřbitovy byly vždy místem setkávání lidí. „Zvlášť v baroku, čepovalo se tam víno, hrála muzika. Je to sounáležitost současnosti a minulosti,“ říká sedmašedesátiletý autor tří dílů knihy Brněnské podzemí, který v roce 2016 obdržel Cenu města Brna. Lodí po obřím jezeře pod katedrálou Petrov Další zajímavá místa v brněnském podzemí nejsou veřejnosti přístupná, přesto vyrazí dech. Například jezero pod Katedrálou svatých Petra a Pavla, kde se dá jezdit na loďkách. „Objevili jsme tam obrovský kamenný sklep, který tam byl ve středověku vysekán do skály. Nad ním stála hospoda U veliké dýmky, která byla zrušená v roce 1880, ale sklepy zůstaly. A v nich dvě studny, které pořád zaplavují sklep až do té míry, že tam vzniká jezero,“ vysvětluje. Na začátku byla sonda, která objevila základy hospody i vchod do sklepení. „Začali jsem sestupovat dolů po schodech, ale nedošli jsme na konec, poslední stupně byly pod vodu. Baterkou jsme viděli krápníky, které sahaly z klenby až do vody. Nevěděli jsme, kam to vede, tak jeden horník, který bydlel kousek, přinesl z domu kajak. Nafoukli jsme ho a v něm jsme proplouvali jezerem, hlavami jsme poráželi krápníky,“ vrací se Svoboda k první plavbě v utajeném místě s tím, že do zaplaveného sklepa se dá dostat pouze s povolením města. Aleš Svoboda - Narodil se 17. srpna 1959 v Uherském Hradišti. - Vystudoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně (1979 - 1983). - Pracoval jako projektant ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. - Původně posuzoval statiku starých sklepních konstrukcí a kleneb. - Stavebně historickým průzkumem brněnského podzemí se zabývá od roku 1987. - Stal se uznávaným znalcem, konzultantem, iniciátorem i garantem záchrany historických a architektonických hodnot brněnského podzemí. - Je autorem tří dílů knihy Brněnské podzemí a knihy Kostnice u sv. Jakuba, dokumentu Historická mapa podzemí města Brna z roku 1991 a jejích dalších aktualizací (1997, 1999, 2001). - Je držitel Ceny města Brna za rok 2016. - Podílel se na vůbec první rekonstrukci vily Tugendhat. - Vede kurz Historie brněnského podzemí na Mendelově univerzitě v Brně. - Mezi jeho další zájmy patří design, ve volném čase také maluje. V podcastu Brněnského deníku s názvem Kecy ze Štatlu také odhaluje nález pokladu v domě pánů z Fanalu, kde dnes sídlí Divadlo Husa na provázku. „V osmdesátých letech se začal objekt připravovat pro divadlo, jsou tam tři patra sklepů, které zedníci zajišťovali. Úplně dole v jedné chodbě objevili plochý kámen a pod ním džbánek plný stříbrňáků z doby Marie Terezie. Hoši okamžitě přestali pracovat, nástroje jim odpadly z ruky a šli na Starobrněnskou do Smíchovské hospody,“ vypráví Svoboda. Zajímá vás brněnské podzemí? Jenže místo obvyklého oběda plánovali zapít poklad. „Dali si rundu panáků, což hostinskému přišlo divné, pak druhou a když si objednali třetí, chtěli zaplatit stříbrňáky. Hostinský věděl, kde pracují, a pojal podezření, že se prokopali do Moravského muzea do numismatické sbírky. Takže zavolal hlídku Veřejné bezpečnosti, ta jim poklad zabavila a předala právě do té numismatické sbírky. Hoši museli zaplatit normálními penězi a vrátit se do práce,“ baví úsměvnou historkou z roku 1984. O čem dalším Aleš Svoboda v podcastu Kecy ze Štatlu mluvil - Kde se pod Českou ulicí nachází středověký most? - Proč jeho studenti lezli do jezera pod Petrovem pouze ve spodním prádle? - Co se ukrývá v protiatomových krytech? - Kde je schovaná druhá městská brána? - Jak zachránil Vodojemy pod Žlutým kopcem před developery? - Proč se poblíž Lužánek máchali nepoctiví pekaři v rybníku? - Kde se nachází bílá prašná věž, která bude přístupná přímo z kavárny? - Daří se jim najít únikovou cestu ze Špilberku? - Co se nacházelo pod náměstím Svobody?